Otázky nechávám viset ve vzduchu
pár poznámek k dílům pro aukci Koridoru UA a Paměti národa
Pracovala jsem s troskami z války, která dělá trosky z lidských životů, domovů, z našeho světa. Měla jsem artefakty na stole, ptala se, čím byly, snažila se neslyšet odpověď a zároveň hledat způsob, jak by jiní uslyšeli a pomohli. Jak z trosek vystavět něco, co si někdo bude chtít doma pověsit? Jak tady hledat krásu? Tvořit mne jako vždy těšilo, zároveň jsem ale celou dobu nad neznámými kousky železa trnula a vlastně truchlila.
Reliéfy s většími artefakty (WHEN, WHERE, WHO) kladou otázky bez otazníků. Odpovědi známe i neznáme, otázky nechávám viset nebo spíš křičet ve vzduchu. z drobnějších artefaktů krouží kolem stejných otázek a zároveň se snaží udělat krok k tichu a ke křehkosti. Teď jsou pro mne spjaté těsně s Ukrajinou, ale časem nebo prostě v jiném prostoru se mohou stát otázkami, které provázejí i náš normální „neválečný“ život. Přeju si, abychom se nepřestali ptát a abychom, dokud to bude potřeba, těžké otázky nechali viset ve vzduchu, nezašlapali je do země, nezapomněli na ně, nespustili je z očí.
Tady je pár nahlédnutí do ateliéru: Písmo na desky Loučení s reliéfy a Slepotisk
Za pozvání k aukci, artefakty a působivé filmy z Ukrajiny a z ateliérů děkuji Mirku Beščecovi a Koridoru UA. Za spolupráci na kovových reliéfech děkuji Matěji Břeňovi, za spolupráci na videích z ateliéru fotografce Dorotě Velek a Štěpánu Špinkovi. Odkud se vzala a jak (nejen má) díla vznikala uvidíte v krátkých filmech na ARTeM. A rozhovor k aukci na archspace
